Uložení knihovny a její historie po Čapkově smrti

Osobní knihovna Karla Čapka (1890-1938) se nachází v soukromém vlastnictví Čapkových potomků v domě v ulici Bratří Čapků v Praze na Vinohradech, kde Karel Čapek žil od roku 1925 až do své smrti. Téměř dva tisíce knih a časopisů je zde ve třech místnostech, přibližně tak, jak je zde Karel Čapek zanechal. Podle tvrzení Soni Scheinpflugové, neteře Čapkova tchána Karla Scheinpfluga, která v domě v době, kdy se pracovalo na zpracování knihovny bydlela, byla Čapkova knihovna ponechána na svém místě od Čapkovy smrti. 

Základ knihovny v Čapkově pracovně je umístěn ve dvou původních vysokých prosklených skříních z tmavého dřeva, v nichž stojí v osmi policích, většinou ve dvou řadách, 1.458 svazků. Zbylých 400 svazků je umístěno v menších knihovních celcích - v knihovničce v pokoji „Pátečníků", v další menší knihovničce v přilehlé malé ložničce a zbytek knih je postaven nebo položen volně v polici v Čapkově pracovně a na jeho psacím stole.

Nelze doložit, zda se fond nachází v původním stavu, tj. tak, jak si jej Čapek budoval. Spíše se dá předpokládat, že knihy ve dvou velkých knihovních skříních byly po Čapkově smrti přestavěny, neboť druhá řada třetí, šesté a osmé police druhé skříně obsahují knihy manželky Karla Čapka, Olgy Scheinpflugové (162 svazků)[1], dalších 45 svazků z fondu náleželo, jak můžeme soudit z podpisu nebo razítka v pravém horním rohu titulní strany knih, Karlu Scheinpflugovi.. Ostatní knihy se zdají být ponechány na svém místě (jsou namíchány bez ohledu na jejich obsah), říci určitě to však nelze[2].  

Je třeba podotknout, že kromě Čapkových knih se nalézá v knihovně množství svazků po Antonínu Čapkovi, otci bratří Čapků, také několik svazků věnovaných bratřím Čapkům, Karlovi Scheinpflugovi, Olze Scheinpflugové, Grandhotel Nevada F.Langera věnovaný autorem Fráňovi Šrámkovi stojící v knihovně vedle stejného díla věnovaného Karlu Čapkovi, básně Opuštěný důl K. Scheinpfluga věnované Josefu Čapkovi stejně jako Poláčkovy Povídky pana Kočkodana, svazek Découvertes Charlese Vildraca je věnován Josefu Čapkovi a jeho ženě, stejně jako Socialism a svoboda S.K.Neumanna nese věnování Čapkovu otci[3]. 

Obsah knihovny Karla Čapka

Karel Čapek se zajímal jako spisovatel a člověk téměř o vše, což potvrzuje i fond jeho knihovny. Nalezneme zde publikace o telegrafii, radioaktivitě a složení atomu, fyziologii mozku a pozici člověka ve vesmíru, toxikomanii, fyzice, psychologii a psychoanalýze, genealogii, správné výživě, grafologii, stejně jako publikace věnované mystice a náboženství. Čapkova knihovna obsahuje také sedm svazků přísloví různých zemí, 27 svazků edic pohádek, lidových pověstí, vyprávění a zvyků národů po celém světě. Nalezneme zde samozřejmě také velké množství původních vydání francouzsky psané literatury, na niž byl Karel Čapek silně orientován.

Čapkova knihovna vypovídá o svém majiteli mnoho. Najdeme zde díla, která Čapek pravděpodobně užíval při práci na překladu moderní francouzské poezie, při přípravě doktorátu z filosofie, psaní pohádek, dramat i povídek, zahrádkářskou literaturu, ceníky zahradních rostlin i cestovatelské bedekry.

Knihy umístěné ve dvou velkých knihovních skříních jsou téměř vždy seskupeny podle autorského hlediska nebo tématu.

První velká knihovní skříň obsahuje převážně svazky české a světové prózy a poezie, velmi často s autorskými dedikacemi. První a druhou polici plně zabírá česká poezie a próza - díla Čapkových současníků, nezřídka s autorským věnováním. Nalezneme zde díla Jaromíra Johna, Richarda Wernera, Jiřího Mahena, Antonína Sovy, Otokara Theera, Jiřího Karáska ze Lvovic, F.X.Šaldy, J.S. Machara, Miloslava Rutteho, Jakuba Demla, Jaroslava Durycha, Rudolfa Medka, Jana Nerudy a K.M.Čapka-Choda, J.Vrchlického a V.Hálka (sebrané spisy posledních čtyř jmenovaných autorů jsou památkou na otce bratří Čapků, jehož osobní knihovna je uchována zčásti též ve Strži ve Staré Huti u Dobříše) a svazky dalších autorů.

Třetí polici je naplněna autory světové krásné literatury (Erich von Mendelssohn, Dante Alighieri, Charles de Coster, Adalbert von Chamisso, Friedrich Hölderein a další) spolu se sebranými spisy J.W.Goethe a Wilhelma Hauffa (taktéž z otcovy knihovny, jak dokládá razítko).

Čtvrtou polici již plně zabírá světová literatura v čele s W.M. Thackerayem, G.K. Chestertonem,  Lewis Carrolem, Julesem Superviellem, Julesem Romainsem, J. B. Cabellem,  J.B. Shawem, H.G. Wellsem, Virginií Wolfovou. Najdeme zde však také mimo jiné tři svazky díla Boženy Němcové.

Pátá police je téměř výhradně obsazena původními vydáními děl francouzských autorů: André Gide, Charles Maurras, André Maurois, Jean Cocteau, Jean Giraudoux, Gérad de Nerval, J.A.Rimbaud , Rochefoucauld, René Arcos, Charles Vildrac, Jules Supervielle, François Mauriac, François Rabelais, Charles Baudelaire, J.J. Rousseau, Stendhal. Nalezneme zde však také svazky s věnováním F.T. Marinettiho, dva díly antologie francouzské poezie Poètes d´Aujourd´hui A. van Bevera a P.Léautauda a mnohé další.

Šestou polici zaujímají opět téměř výhradně díla Čapkových kolegů a přátel - Ferdinanda Peroutky, Eduarda Basse, Václava Vančury, Františka Langera, Fráni Šrámka, Karla Poláčka, Otokara Fischera, Otakara Vočadla, S.K.Neumanna, Viktora Dyka, a V.V.Tomka. Doplněna jsou průvodci Karla Baedekera.

Sedmá police obsahuje velké množství knih s dedikací autora, jímž je Karel Scheinpflug, několik děl Josefa Čapka a několik vlastních Čapkových děl v grafické úpravě Josefa Čapka (věnovaných K. Scheinpflugovi), sedm dílů Jindřichova Chodského sborníku, dále díla Martina Kukučína a O.Hviezdoslava, Thomase Manna, Josefa Kopty a dalších.

Police nejspodnější obsahuje dvě vydání Máchova Máje, pět dílů prací G.E. Lessinga po Čapkovu otci, sebrané spisy W.Shakespeara, deset dílů Československé vlastivědy a několik různorodých svazků (Georges Duhamel, F.L.Čelakovský, Petr Bezruč, Oskar Kokoschka a další autoři).

Druhou knihovní skříň naplňují převážně díla odborné literatury - filosofie, estetika, literární teorie, výbory ze světových literatur, historie literatury, historie a sociologie. Svazky, které Karel Čapek pravděpodobně (u některých je možno podle Čapkových vpisků a výpisků říci s jistotou) používal při studiu a přípravě na doktorát filosofie v roce 1915. Jsou zde ale také zastoupeny pohádky z celého světa.

První police obsahuje velké množství  knih věnovaných literatuře (České písemnictví s ptačí perspektivy Arne Nováka, Současná literatura Spojených států O.Vočadla, Moderní ruská literatura 1885-1932 V. Poznera, statě J.Mukařovského, Emanuela Rádla) , najdeme zde ale i spis Alberta Einsteina o teorii relativity, knihu o vědecké grafologii R.Saudka, Problém poznání skutečnosti L.Riegera a další odbornou literaturu.

Druhá police obsahuje spisy Bergsonovy, Luciena Lévy-Bruhl, Charlese Lalo a A.Mameleta v edici Bibliothèque de philosophie contemporaine, tři díly publikace Handbuch der vergleichenden Psychologie vydané v Mnichově v roce 1922, historické spisy Josefa Šusty, Pragmatism Jamese Williama, spisy věnované estetice (Otakara Hostinského Estetika vydaná Z.Nejedlým, Vývoj antické estetiky K.Svobody, Řeči do prázdna: soubor statí o architektuře, bydlení, ústroji a jiných praktických věcech Adolfa Loose) a další.

Třetí police obsahuje svazky věnované historii české literatury a dvanáct svazků edice pohádek z celého světa Die Märchen der Weltliteratur. Posledních 56 svazků patřilo podle věnování a data vydání Olze Scheinpflugové.

Čtvrtá police obsahuje osm svazků světových přísloví v anglickém vydání, pět svazků z edice Home university library of modern knowledge - díla věnovaná náboženství, psychologii a etice, dva díly Aesthetiky Benedetta Croce, práce Henri Bergsona, Artura Schopenhauera, Williama Jamese a další.

Pátá police je z velké části věnována T.G.Masarykovi. Jsou zde díla jak Masarykova, tak knihy J.B.Kozáka, Emanuela Rádla, Evžena Šterna, Donalda Lowrie o Masarykově osobě a jistě ne náhodně jsou zde umístěny také Čapkovi dedikované svazky, jejichž autorem je  Edvard Beneš. Vedle těchto svazků jsou zde světové edice pohádek ze všech kontinentů (pohádky z Malajsie, Afriky, Řecka) a řada dalších různých tisků české a světové literatury.  

Šestá police je věnována tématice literatury: Co číst?: informace o světové literatuře  - literatury slovanské a germánské. Dále pravděpodobně svazky sloužící Čapkovi ke studiu - Geschichte der Philosophie Augusta Messera, System der Ästhetik E. Neumanna, Die philosophie der Gegenwart in Deutschland Oswalda Külpeho, Ästhetik Richarda Hamanna. Ale i Skepse a gnóse: vyznání filosofické Karla Vorovky, Tak pravil Zarathustra F. Nietzscheho ve dvou českých vydáních, La pensée contemporaine Paula Gautiéra,  Essay o vědě a víře: příspěvek k problému náboženskému a další díla J.B.Kozáka, History of psychology J.M. Baldwina a další. Najdeme zde také několik svazků z edice Matematisch-physikalische Bibliothek hovořících o kvantové teorii a atomové teorii, vedle toho publikaci Chinesische literatur od Eduarda Erkes a další.     

Sedmá police obsahuje opět beletristická díla českých autorů - Vítězslava Nezvala, Hanuše Jelínka, Otokara Fischera, Jaroslava Kvapila, překlady Josefa Macha a Františka Peroutky, Bohumila Mathesia, Jaroslava Durycha a dalších českých autorů a k tomu Básně Guillaume Apollinaira, díla Charlese Vildraca, Heinricha Manna, Paula Severa, Luc Durtaina a kompletní Meyers Lexikon (vyd.v letech 1924-1933).  

Poslední nejnižší polici zabírají Palackého Dějiny národu českého - památka na Čapkova otce, dílo Hanse Kraemera a Georga Buschana, kniha Völker Rassen Sprachen Felixe V. Luschana, šest svazků etnologicky zaměřené edice Kulturen der Erde vycházející v roce 1923, ale i Buddhismus světovým názorem, morálkou a náboženstvím L.Procházky, dva díly Die Wunder der Welt Ernsta von Hesle a další. Posledních třicet knih podle věnování náleželo Olze Scheinpflugové. 

Knihovničku v pokoji "pátečníků" naplňují především detektivní romány, často vydané až po Čapkově smrti.

V knihovničce v přilehlé ložničce je umístěna literatura zahradnická, mapy a bedekry po Dánsku, Norsku, Lotyšsku, Finsku, které patrně Čapek zakoupil pro své cesty po Evropě, katalogy s nabídkou pražských zahradnictví, kompletní Palackého Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě, a také kompletní Ottův slovník naučný ve dvou vydáních.

Dlouhá police v Čapkově pracovně obsahuje svazky rozličného obsahu. Díla T.G.Masaryka, Vývoj politických idejí F.J.Hearnshawa, osm různých vydání publikace o Československu, k níž K.Čapek napsal předmluvu, literaturu se zahradnickou tématikou a další svazky jako je: Mobilisace ducha a železa: 11 přednášek o mobilisaci mravních sil národa na obranu státu (vyd.1936) a několik čísel časopisů - Lumír, Česká mysl: časopis filosofický, Přítomnost, Věda a život, Kritický měsíčník, Život a Šaldův zápisník, všechny bez  Čapkových poznámek. Další časopisy se v Čapkově knihovně nenacházejí.

Na Čapkově psacím stole se nalézá příruční literatura: česko-německý/německo-český slovník, česko-italský/italsko-český slovník, francouzsko-španělský slovník/španělsko-francouzský, polsko-německý/německo-polský slovník, latinsko-český/česko-latinský slovník. Dále Sachsův encyklopedický slovník francouzsko-německý a Muret-Sandersův německo-anglický encyklopedický slovník, v neposlední řadě Slovník jazyka českého. V komíncích jsou narovnány knihy, které na Čapkově stole zůstaly možná rozečteny, většina z nich byla vydána v letech 1936-1939. Bergson a tendence současné fysiky Miliče Čapka, Acta radiologica et cancerologica bohemoslovenica, Exposition internationale des arts et des techniques paris 1937: plan officiel, Dech na skle Josefa Hory, K patologii slovenského nacionalismu Františka Tichého, XV. Congrès international de la fédération P.E.N. Paris: 20-27 Juin 1937 a další.      

Památky na Karla Čapka v knihách jeho osobní knihovny

Podpisy, věnování, vpisky, výpisky, vložené dokumenty

Podobně jako jiní čtenáři i Karel Čapek označoval některé knihy svým podpisem. Několik desítek knih nese podpis „K. Čapek" nebo pouze „Čapek". Jedná se o svazky, které si Čapek pravděpodobně pořídil v mládí (svazky publikované v letech 1903-1913). Jsou mezi nimi Přírodověda a psychologie V.Wunda, Flutova Die Anthologie der jüngsten Beletristik, Dějiny novověké filosofie: od Mikuláše Cusana až po naše časy R. Falckenberga, L´ame primitive Luciena Lévy-Bruhla a ostatních sedm svazků vydaných v edici Bibliothèque de philosophie contemporaine, Psychologie und Logik: ein Einführung in die Philosophie T. Elsenhanse a další.   

Velké množství Čapkových knih obsahuje věnování či podpis autora nebo překladatele. Karel Čapek měl mnoho přátel mezi českými i zahraničními kolegy, byl ctěn a obdivován mnohými prostými čtenáři, není tedy překvapující, že velká část svazků do Čapkovy knihovny přibyla věnováním autora, přestože svazky často potom zůstaly nerozřezány. Ve většině knih Čapkových kolegů z redakce Lidových novin či dalších přátel nacházíme věnování přátelská i věnování s výrazem úcty. Z kolegů zahraničních zmiňme např. věnování v knihách Charlese Vildraca (Découvertes, vyd.v Paříži 1912, Chants du désespéré: (1914-1920), obě vydané v Paříži 1912 a další Vildracovy svazky), Phillipe Soupaulta (Le grand homme, vyd.v Paříži 1029), Georgese Duhamela (Querelles de Famille, vyd.v Paříži 1932),  Julese Romainse (Sur les Quais de la Villete, vyd.v Paříži 1914), Joulese Supervielle (Débarcadères, vyd.v Paříži, 1922 a L´homme de la pampa vydané tamtéž o rok později),  Alexandre Mercereau (Paroles devant la Vie, vyd.v Paříži 1913), Uptona Sinclaira (Singing jailbirds, vyd. v Pasadeně, 1924), René Arcose (Pays du soir, vyd.v Ženevě, 1920) nebo F.T. Marinettiho (Les Dieux s´en vont, d´Annunzio reste, vyd. v Paříži, 1908; Le monoplan du pape, vyd. v Paříži, 1912).

Především „pracovní" svazky Čapkovy knihovny obsahují zatrhávání a podtrhávání v textu, přípisky podél textu nebo výpisky. Mnohá zatržení nacházíme v knihách, které Čapek užíval ke studiu (např. L'évolution créatrice H.Bergsona, dva díly spisu Aesthetika: vědou výrazu a všeobecnou lingvistikou Benedetta Croceho, Ästhetik Richarda Hamanna, Dějiny novověké filosofie R. Falckenberga, Kritik der Urtheilstraft Imannuela Kanta, Art et psychologie individuelle Luciena Arréata a další). Zatrhávání u názvů rostlin nacházíme v prospektech pražských zahradnictví a publikacích zaměřených na zahradnictví a pěstitelství (např. Praktische Blumenzucht und Blumenpflege in Zimmer R.Bettena, Alpinky - nabídkový prospekt firmy Karel Stivín, Černolice, Alpinky : speciální pěstění vytrvalých horských rostlin Prospekt Botanického zahradnictví Č.Böhm, Malešice, Černolice a další). Zatržení jsou také v nakladatelských či edičních seznamech v knihách (např. v Čapkových výtiscích  The dancing star Berty Ruck, Die Telegraphie J.Brunse, La Préhistoire Dr.Capitana, Le mobilisme moderne A.Chideho a v dalších).

Zcela ojedinělé jsou výpisky na čtvrtkách papíru nebo papíru formátu A5 (např. již zmíněná Kritik der Urtheilstraft I.Kanta či Antologie francouzské poezie).

V některých knihách jsou vložené dokumenty. Nekteré byly patrně použity jako záložky, jiné (dopisy s věnováními) patřily ke knihám Čapkovi věnovamým. Jedná se o vložené pohlednice (např. v Rabelaisově díle Gargantua et Pantagruel, Églantine Jeana Giraudoux nebo v publikaci Alpenpflanzen R. Scharfettera), korespondenční lístky (Básník Otakar Březina a Jakub Deml Jana Rambouska, Winterharte blütenstauden und sträuchner der Neuzie K.Foerstra), účty za knihu (např. Masarykova cesta životem J.Doležala, Gedanken zur Rassenpsychologie Kurta Hildebrant), vložené navštívenky autorů (např. Itinerarios Antonia Aita, Les maîtres de la pensée Française Paula Gaultiera, Sebevražda: hromadným jevem společenským T.G.Masaryka, Několik poznámek o francouzské povaze Aleše Bláhy) , dopisy adresované Karlu Čapkovi (Hudba v duši Františka Ungera, Vzpoura F. Zavřela, již zmíněné Winterharte blütenstauden und sträuchner der Neuzie K.Foerstra, Goethes Egmont Otokara Fischera, George Allen and Unwin Ltd. Summer books 1938 a další).[4]       

Obsah osobní knihovny Karla Čapka svědčí nejen o šíři Čapkových zájmů, zálib a inspiraci, ale také rozsáhlost jeho společenských styků, obliba jeho tvorby i jeho osobnosti, jeho záliby a inspirace. Čapek byl intelektuálem, jehož zájmy přesahovaly jeho spisovatelskou činnost. Byl pěstitelem zahrad, člověkem se zájmem o vše moderní, vše, co směřuje k mnohostrannému poznání světa.

Karlem Čapkem coby čtenářem se zabývá ve své bakalářské práci Petra Čechová. Její práce  vznikla zčásti také díky zpracování osobní knihovny K.Čapka, na němž se Čechová podílela.[5]

[1] Krom těchto knih existuje i samostatná osobní knihovna Olgy Scheinpflugové ve vlastnictví jejích potomků. 

[2] Přesto probíhala práce s celým knihovním fondem opatrně a svazky byly ukládány zpět tak, jak byly vyjímány, aby byl stav knihovny ponechán tak, jak byl před jejím zpracováním. Nerozřezané archy v knihách nebyly rozřezávány (přesto, že by to mnohdy usnadnilo proces bibliografického popisu knih), aby byly zachovány v takovém stavu, v jakém jsme je našli (rozřezávání může být vodítkem ke stanovení zájmu čtenáře o tu kterou knihu a její obsah).

[3] V průběhu zpracování bylo objeveno ve fondu ještě několik svazků věnovaných Olze Scheinpflugové nebo knih s vlastnickým razítkem K. Scheinpfluga. Tyto svazky byly zaznamenány do soupisu, byla jim přidělěna signatura v rámci fondu knihovny K.Čapka, nebyla jim však věnována další pozornost.  

[4] Bohužel, dopisy nebylo ve většině případů možno obrazově zachytit, bude tak učiněno dodatečně.

[5] Čechová Petra. Knihy v životě a díle Karla Čapka. Bakalářská práce. UK v Praze, FF, ÚISK, 2008.